अन्टार्कटिक उल्का पिण्डहरू फेला पार्न बेलायती अभियानको खोजी

25। 03। 2019
बाह्य राजनीति, इतिहास र आध्यात्मिकताको पाँचौं अन्तर्राष्ट्रिय सम्मेलन

První antarktická výprava vedená britskými odborníky se vrátila domů s obrovským nákladem 36 vesmírných kamenů. Výprava trvala 4 týdny a doktorka z university v Manchesteru Dr. Katherine Jones spolu s průzkumnicí Julií Baum posbírali na ledových polí pohoří Shackleton kolekci mimozemských objektů různých velikostí. Od meteoritů o velikosti melounů až po drobné zrnka.

Kontrast bílá x černá

Důvodem, proč zhruba dvě třetiny celosvětové sbírky meteoritů pochází z Antarktidy, je jednoduchost jejich vyhledávání. Právě kontrast černých kamenů na bílém podkladu dělá jejich sběr na tomto kontinentu velmi efektivním.

Dr. Katherine Joy říká:

„Meteority jsou černé, protože při svém sestupu v zemské atmosféře vzplanou. Získají tak velmi charakteristickou barvu a mají jistý druh popraskaného povrchu, jak se meteorit roztahuje a smršťuje při svém násilném vstupu do atmosféry. Jakmile takový meteorit spatříte, hned se vám rozbuší srdce.“

Katherine Joy a Julie Baum

Expedice na jižní pól

Jiné země již dlouhodobě posílají své expedice na jižní pól za účelem vyhledávání meteoritů. Spojené státy a Japonsko tak činí pravidelně již od roku 1970. Toto však byla první britská expedice, sponzorovaná trustem Leverhulme, takže to znamená, že poprvé všech 36 kamenů přijde do Británie k jejich výzkumu. Trasa meteoritů ukazuje, že jejich původ vede k asteroidům a menší úlomky a kamenné trosky opustily sluneční systém před 4,6 biliónu let. Tím nám mohou hodně napovědět o podmínkách, které panovaly při zrodu planet.

Při vyhledávání meteoritů v Antarktidě nepomáhá jenom kontrast černé a bílé. Hledačům pomáhá také znalost pohybu ledových polí. Meteority, které dopadnou na zemský povrch v této oblasti, jsou pochovány v ledu a postupně dopravovány směrem k pobřeží, až nakonec skončí v oceánu. Jestliže však při této cestě narazí na nějakou překážku – například pohoří – tak je led nucen stoupat, postupně je odstraněn silnými větry a tím se vyplaví na povrch jejich náklad. Výpravy se proto soustředí při svém hledání právě na tyto oblasti zvané „zdrojové zóny“. A ačkoliv místa kde Dr.K.Joy a J.Baum hledaly meteority v oblasti, která nebyla předtím nikdy zkoumána, tak měly silný důvod k optimismu při svém pátrání.

Ne vždy počasí přeje

Železné meteority

Britská Antarktická společnost (BAS) na universitě v Manchesteru si zvolila nesnadný úkol. Zaměřit se na pátrání po specifických, železných meteoritech, které nejsou v Antarktidě zcela běžné. Železné meteority pochází ze stlačených vnitřků mladých planet, které dosáhly dostatečné velikosti, aby měly kovová jádra podobně jako Země.

Letadlo tým zásobovalo potravinami a vybavením

Matematik z university v Manchesteru Dr. Geoff Evatt

„Pokud lidé hledají železné meteority na dalších místech, jako například na pouštích, tak nalézají daleko větší procento železných meteoritů. Zatímco ostatních oblastech 5% nalezených meteoritů obsahuje železo, tak v Antarktidě to je okolo 0,5%. Tento statistický rozdíl lze vysvětlit.“

Hypoteticky můžeme předpokládat, že rozptýlení meteoritů je po celé Zeměkouli stejné. Tak to je i v Antarktidě. Jenomže železné meteority nedopadají na její povrch stejným způsobem, jako kamenné meteority. Sluneční svit totiž železné meteority ohřeje a následně se tak propadnou roztaveným ledem hlouběji pod povrch. Dr. G.Evatt odhaduje, že se budou nacházet v hloubce asi 30 cm pod povrchem. Proto v době, kdy Dr.K.Joy sbírala kamenné meteority ve východní Antarktidě, tak matematik Dr.G.Evatt byl na západě kontinentu a testoval zařízení, které vidí hlouběji pod povrch a detekuje železné objekty.

“To, co jsme zkonstruovali je vlastně detektor kovů se širokým záběrem. Ve skutečnosti se jedná o 5 metrů široký soubor panelů, který zavěsíme za sněžný skútr. My jsme tak schopni v reálném čase detekovat co se děje pod povrchem ledu. A jestliže se kovový objekt nachází pod procházejícím panelem, tak se aktivuje zvuková a světelná signalizace umístěná na sněžném skútru. Pak už dokážeme nalézt meteorit ukrytý v ledu.“

Oblast Sky-Blu

Dr.G. Evatt testoval tento systém hledání meteoritů v oblasti zvané Sky-Blu, která má podobný led, jako zmíněná zdrojová zóna meteoritů, ale je mnohem blíže k technickému zázemí BAS, ke stanici zvanou Velká Rotera. Protože se zařízení osvědčilo, tak jej v krátké době převezou do Antarktidy k posledním pár „protažení“ za sněžným skútrem, než bude plně využit v nalezišti zdrojové zóny meteoritů.

Dr. Joy však pevně věří, že její nový poklad z vesmírných kamenů demonstruje význam pravidelných expedic, i kdyby se nepodařilo nalézt železné meteority.

“Doufala jsem, že jet do Antarktidy a sbírat meteority v místech, která nám označila BAS je dobrý nápad. Také doufám, že lidé, kteří sponzorují výzkum životního prostředí a vesmíru, vidí v takových to expedicí velkou a déle trvající výzkumnou příležitost pro Velkou Británii. Nalezené meteority jsou unikátní a jejich potenciál je v tom, že přicházejí z míst, které jsme ještě nenavštívili na kosmické výpravě (míněno kosmická výprava Velké Británie). Potenciálně to mohou být unikátní kousky Marsu, nebo Měsíce, které nám objasňují nevyřčená tajemství vývoje těchto planet. Ráda bych naučila další odborníky a vědce, jak sbírat meteority. Také bych je ráda vzala do Antarktidy, aby měli odborníci ve Velké Británii další unikátní materiál na svůj výzkum.“

समान लेखहरू